pátek 14. ledna 2011

Čekárna "ŽIVOT"

Celý život člověk na něco čeká. Stárne a čeká. Když konečně něco přijde a myslí si ,že je to ono...čeká...jestli se z toho onoho nevyklube něco jiného....čeká....zjistí, že je to ono, ale jiné ono než čekal..Tak čeká a čeká. Když se dočká, řekne si: "A na tohle jsem čekal celý život?" Kde už mohl být.

Život plný pocitu bezmocnosti, lhostejnosti ostatních, nakonec zatracen a ztracen, nikdy znovu nenalezen. Uzavírá v sobě svá tajemství a sny o tom, jak to všechno mohlo být krásné, nebýt onoho, co je jiné než ono, co čekal..A tak i Inel uzavírá kapitolku snů a přání. Osud je nevyzpytatelný a cloumá s vaším životem tak, jak se mu chce. Neovlivním nic, co se kolem mě děje. Prostě to tak je. Prostě se to děje. Je na ostatních, jak se s tím vším vypořádají. Já způsobem, který je jedinečný jen pro Inel. Uzavírám se před světem, všichni si trhněte. Na vaše kecy, výmysly a to ostatní vám SERE bílej tesák!

Můžu s tím nesouhlasit, ale to je jediné, co s tím opravdu můžu dělat..