Stojím v knihkupectví a přede mnou titul "Francouzové netloustnou". To je ono! obešla jsem regál a sáhla po učebnici francouzštiny pro samouky. Tři dny jsem brejlila do prvních třech stránek první lekce..celkem zvládám fráze typu: "Jak se máš?", "Já jsem...", Ne, Paříž neznám..", "Ano, já jsem Češka." Nevím sice, jestli tyto fráze někdy uplatním, ale pro pobavení s kolegyní to stačí.
Ale uvnitř začínám pociťovat touhu umět mluvit plynule francouzsky. Použít francouzštinu při slovní obraně proti vlezlým lidem. A je jedno, zda porozumí, možná tím lépe. Ale hlavně chci uplatnit svou budoucí francouzštinu při návštěvě Francie. Jak mě nikdy nic do té země netáhlo, chce se mi tam každým dnem čím dál tím víc.
Mé znělé a neznělé "r" a hluché "h".... určitý a neurčitý člen....možná to dopadne tak, že anglicky budu umět lépe, ale za tu chvíli, kdy mě to baví...to prostě stojí!. Vous comprenez?!
