Na palouku u lesíčka..

Na palouku u lesíčka,
hořela tam malá svíčka.
Hořela a hořela,
panenka tam ležela.
Ležela si pod drnem,
měla jistě krásný sen.

O svém milém, boubelatém,
co podlehnul zkáze zlatem,
zanechal ji samotnou,
jen tak státi za plotnou.

Rozhodla se děvčica,
uvařiti jemu psa.
Pravý vývar z Baryka,
je ho půlka žejdlíka.
Prozřel milý velmi brzy,
když kanuly dívce slzy.
"Náš Baryk byl dobrý pes,
tys psožrout, právě dnes!"

Rozhněval se milý naň,
vypadal jak stará saň.
Vzal si tupou kudličku,
uťal dívce hlavičku.
To máš za psa, dívko má,
nikdo už Tě neshledá.
Ten, kdo tě vždycky miloval,
u lesa Tě pochoval.

Na paloučku zhasla svíčka,
dívce temně klesla víčka.
Sní svůj smutný sen.