úterý 10. června 2014

Poslední kovboj

Tak snadno vysním si zítřejší den
Tak snadno, že ani "hyjé" nestihneš
Se stéblem v koutku
Drnkáš na struny sladkého dřeva

S kloboukem na stranu
Pohledem upřeným na mě
Blížíš se rozvážným krokem
Slyším klapot Tvých okovaných bot

Tak lehce vznášíme se
V oparu mlžného rána
Dnes horko bude
My však v kabátech čekáme na noc

A pak, až otevřu oči
Uslyším jen poslední kovové éčko
Které tvá nepřítomnost rozeznívá
Tak lehce, snadno

Žádné komentáře: