Láska???

..sebekritika?...nejlépe se kritizuje člověk sám, když
píše k Vám...

Snažíte se sebevíc..čas plyne jako voda v živém potůčku na jaře a ani si neuvědomujete jak rychle...ještě loni, jste vše vnímali jinak..ještě loni jste byli šťastní. Je jen málo věcí, které jsou stejné a stále Vás obklopují, ale jen Vy je nevnímáte tak, jako právě před rokem, kdy svázaní jste byli nesmírnou touhou a láskou k člověku, jenž pro Vás znamenal svět..

Ale všechno se může najednou změnit, kde je loňský sníh, a kde je ta vášeň? Ano stále ve Vás je, ale mnohem, mnohem menší a slabší...to Vy ji zraňujete, Vy ji děláte menší a méněcennou, to Vy, jen Vy...Ano nechcete si to připustit, ale je to tak...cožpak Vám už za to ta láska, kterou nosíte v srdci dlouhé roky, nestojí, myslíte, že by bylo lepší ji zavřít do truhly zapomnění a uchovat si jen ten krásný začátek namlouvání bez jakéhokoli zklamání??? Myslíte, že právě tohle Vás bude bolet méně, než se dívat člověku do očí a přesvědčovat jej o Vaší lásce??

Kdepak, to je veliký omyl! Vy byste se měli snažit, ji zachránit..Láska je hloupý cit, to ano, ale je kolikrát tak krásná a bez ní život není životem, mnoho Vám dá..sice i mnoho vezme, ale to je snad úděl života-dávat a brát, ne??

Má tedy cenu Lásku zachraňovat? I když vidíte na člověku chyby, které Vám trochu vadí...je to on a bez nich by přestal být tím člověkem, kterého tolik milujete, přece pravá láska lze prožít jen ve dvou...i kdyby to bylo až na podruhé, potřetí...vždy je potřeba dvou lidí....nekažte právě to, co prožíváte, zkuste přivřít očka, nikdo není dokonalý, ani Vy...nebuďte k ostatním tolik přísní...ani k sobě...snažte se vše prožít, tak jak chcete, vždyť Vy jste svého štěstí strůjce...Láska, ta Vám jen pomáhá přežít složitý život..a..nejenom ona....