Věříme..

Spoustu slov, která říct chci,

však nevím, jak zformulovat do vět.

Pohled prý stačí, ale nevím,

jestli stačí i nám.

Na tu noc vzpomínám

kdy seděla jsem vedle,

a přemýšlela, zda smím,

a není-li to moc troufalé..

Nakonec jsem odešla

bez ohlédnutí.

Druhý den čekání

na přátelské mrknutí.

Však oba nejisti

pohlédli jsme na sebe.
A jen tiché ahoj
řekli si.

Ale víme.. Věříme..

v toho druhého.

V sebe..