Dokud mi necuká oko - jsem v pohodě

To už pár dní tvrdit nemůžu. První záškuby se objevily v pondělí. Nejsou pravidelné, ale vím o nich. Je to nepříjemné. Celé mé JÁ mi dává najevo, že bych měla ubrat. Ale já tvrdohlavě jdu dál proti zdi. Záškub sem a záškub tam..nic s tím nenadělám.

OMYL!

Pohrávám si s myšlenkou, že si vezmu dovolenou. Přestože finance schází. Energie ubývá a nedoplňuje se. Nejspíš málo pozitivně nabíjejících zážitků.

Takže měním své tvrzení:

"Dokud mi necukají obě oči - jsem v pohodě."